Jan Kulveit se zabývá studiem chování a interakcí. Působí na Institutu budoucnosti lidstva Oxfordské univerzity, zabývá se sladěním umělé inteligence s lidskými zájmy, modelováním, globálními riziky či strategiemi pro budoucnost.

Dříve působil jako vědecký pracovník na Fyzikálním ústavu AV ČR, byl ředitelem Spolku pro efektivní altruismus a pořádal letní školu zaměřenou na umělou inteligenci přizpůsobenou člověku.

Zabývá se teoretickou fyzikou, sítěmi komplexními systémy, nukleační teorií, pandemií. Kromě akademické sféry se podílel na založení IT společnosti, řady podnikatelských projektů a Czech Wikimedia.

Kateřina Staňková je associate professor v dynamické teorii her, absoloventka VSB-Technické University Ostrava v aplikované matematice a Delft Institute of Applied Mathematics. Působila na Maastrichtské Univerzitě, kde založila a vedla tým "Dynamic game theory". V září 2021 se vrátila zpět na Technickou Univerzitu Delft, díky získání prestižní Delft Technology Fellowship.
Kromě teorie dynamických her zabývá jejich aplikaci při léčbě rakoviny, pomocí tzv. evolučních terapií. Za tuto práci získala v roce 2020 nizozemskou cenu "Stairway to Impact Award". Vede několik evropských a nizozemských vědeckých projektů, včetně EU ETN "EvoGamesPlus: Evolutionary Game Theory and Population Dynamics - From Theory to Applications" (www.evogamesplus.eu).

Více informací o jejím výzkumu můžete najít na www.stankova.net.

Olga Löblová pracuje jako postdoktorandka na fakultě sociologie na University of Cambridge, je výzkumnicí v oblasti zdravotnické politiky. Před doktorátem z veřejné politiky na Středoevropské univerzitě v Budapešti (CEU) vystudovala evropské záležitosti na College of Europe ve Varšavě a magisterskou politologii na Sciences Po Paris v Paříži a Dijonu. Nyní se v rámci svého Wellcome Trust Fellowship soustředí na rozhodovací procesy o cenách a úhradách léčiv z veřejného zdravotního pojištění v Evropě.

Profesor Jan Černý vystudoval molekulární biologii a genetiku na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a během doktorského studia působil v laboratoři prof. Václava Hořejšího na Ústavu molekulární genetiky AVČR. Absolvoval postdoktorální pobyt na Harvard Medical School Harvardovy univerzity v Bostonu. Dnes působí jako vedoucí laboratoře buněčné imunologie na Přírodovědecké fakultě UK, zabývá se popisem molekul a jejich asociací v membránách leukocytů, studiem biologických aktivit sekundárních metabolitů bakterií a hub.

Působil v řadě orgánů Přírodovědecké fakulty, byl proděkanem pro vědu, vnější vztahy a celoživotní vzdělávání. V listopadu 2015 byl jmenován profesorem v oboru buněčné a vývojové biologie.

Za svou letitou práci získal řadu významných ocenění. Je autorem a spoluautorem řady významných publikací, včetně publikace v prestižním časopisu Nature.

Rut Bízková se zabývá SMART řešeními a podporou výzkumu pro rozvoj veřejného sektoru. Je spoluautorkou řady národních a dalších strategií včetně Inovační strategie ČR 2019-2030, Inovační strategie Středočeského kraje, SMART Česko SMO ČR a koncepce MMR k dosahování odolnosti prostřednictvím SMART řešení pro obce, města a regiony, kterou v květnu 2021 schválila vláda.
V letech 2012-2016 byla předsedkyní Technologické agentury ČR, následně ředitelkou Středočeského inovačního centra.
Je členkou vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Usiluje o dobré podmínky pro lidi ve výzkumu, odstraňování bariér při slaďování profesního a osobního života.

Vede pracovní skupinu RVVI pro rovné příležitosti žen a mužů, jejíž výsledky je možné sledovat na www.vyzkum.cz.

Tomáš Pluskal je molekulární biolog a biochemik, působí v Ústavu organické chemie a biochemie na Akademii věd České republiky.
M.Sc. v oboru Computer Science získal na Karlově Univerzitě v Praze. PhD v Molekulární Biologii získal na Hisroshima University v Japonsku.
V Japonsku strávil celkem deset let. Jako vědec působil čtyři roky na Whitehead Institute při MIT v Cambridge v USA.
Od léta 2020 vede pracovní skupinu v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR, kde se věnuje rostlinným metabolitům.
Je autem řady publikací v prestižních časopisech jako např. Nature Plant a řada dalších.
Ve volném čase vyvíjí open-source programy pro zpracování dat hmotnostní spektrometrie.

Více o jeho práci se můžete dozvědět na http://pluskal.group.uochb.cz.

Zuzana Harmáčková se věnuje výzkumu scénářů budoucího vývoje a cest k udržitelnosti na Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a ve Stockholm Resilience Centre. Pomocí mezioborové spolupráce s odborníky, politiky a veřejností se zaměřuje na otázku, jak se společnost může vyvíjet do budoucna a jaké dopady tento vývoj může mít na přírodní prostředí a kvalitu lidského života.

Vlastní výzkum doplňuje působením ve vědecko-politických platformách – aktuálně přispívá do hodnotících zpráv IPBES ohledně role lidských hodnot, vnímání spravedlnosti a dalších motivací pro udržitelnost možného budoucího vývoje (Mezivládní vědecko-politická platforma pro biodiverzitu a ekosystémové služby při OSN).

Posláním Welcome Office CEITEC MU je podpora současných i budoucích zahraničních zaměstnanců / studentů CEITEC MU. Je jedním z prvních kontaktních míst pro budoucí zahraničních zaměstnance/studenty CEITEC MU, kterým poskytují informace o zaměstnání a vše, co je třeba udělat před a po jejich příjezdu. Pomáhají také jejich rodinám po celou dobu pobytu v České republice.

Pomohou s následujícími problémy:

Formality před příjezdem (vízum, zdravotní pojištění, ubytování, cestování do ČR a Brna ...)

Informace po příjezdu (návštěva Ministerstva vnitra „OAMP“, vstupní lékařská prohlídka v CEITEC, zdravotnická zařízení, jazykové kurzy, řidičský průkaz, další úřady: úřad práce, daňový úřad ...)

Povinnosti během pobytu (poplatek za sběr odpadu, ztrátu nebo odcizení dokladů ...)

Všechny ostatní situace, kdy potřebujete pomoc.

Tuto službu velmi kvalitně a s entuziasmem na CEITEC Masarykovy univerzity poskytuje Zdenka Bártová, která je součástí HR oddělení.

Václav Beranek je Director of Research a člen investičního týmu v The Engine, venture fondu založeném na MIT a zaměřeném na investice a podporu vědeckých a technologických startupů v oblastech změn klimatu, lidského zdraví a pokročilých systémů a infrastruktury.

Před prací v The Engine Václav působil v Londýnské a Bostonské kanceláři firmy Bain & Company, kde jako člen Private Equity Group radil institučním investorům v oblastech zdravotnictví a technologií.

Václav získal doktorát na Univerzitě v Cambridge, kde se zabýval výzkumem v oblasti syntetické biologie na MRC Laboratory of Molecular Biology (MRC LMB), magisterský titul v bioinženýrství na Georgia Institute of Technology v Atlantě a bakalářský titul z Fakulty Biomedicínského Inženýrství na ČVUT.

Jaroslav Hrubý je v současnosti doktorským studentem na Univerzitě v Hasseltu, Belgie. Ve svém PhD se věnuje studiu NV centra, specifického defektu, v diamantu pro vývoj kvantového magnetometru.

Je absolventem Českého vysokého učení technického v Praze, Fakulty biomedicínského inženýrství. V posledním ročníku magisterského studia, v průběhu ročního studijního pobytu Erasmus+ na UHasselt se podílel na objevení nové metody čtení signálu z NV center pomocí fotoproudu – klíčovému kroku k miniaturizaci této technologie.
Od roku 2015 vede vývoj tohoto typu magnetometru pro vesmírné aplikace formou série studentských projektů OSCAR. V září 2021 dorazilo zařízení OSCAR-QUBE vyvinuté v rámci programu „Orbit Your Thesis!“ pod záštitou Evropské vesmírné agentury (ESA) na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), kde bude měřit magnetické pole Země po dobu deseti měsíců.

Více o programu Orbit Your Thesis! a OSCAR-QUBE zde: https://www.esa.int/Education/Orbit_Your_Thesis

Petra Mlčochová je buněčná bioložka a viroložka na Universitě v Cambridge, oddělení medicíny. Vystudovala obor biochemie na Univerzitě Karlově a od roku 2009 působí ve Velké Británii.

Zabývala se studiem lidských makrofágů a jejich vztahu k viru HIV na Medical Research Council (MRC) Laboratory for Molecular Cell Biology a oddělení Infection and Immunity na University College London. Součástí výzkumu byl i významný “Londýnský pacient”, teprve druhý člověk v historii, který byl zbaven viru HIV.

Během epidemie Eboly v roce 2015 se zúčastnila virové diagnostiky v polní nemocnici v západní Africe.

Nyní se zabývá výzkumem SARS-CoV-2 kde je autorkou a spoluautorkou publikovaných prací na virovou diagnostiku, odpovědí našeho imunitního systému, i základní biologii tohoto nového viru.

Iva Sojková je v současnosti doktorandkou na Univerzitě Hradec Králové na katedře politologie, kde se výzkumně hlavně věnuje čínskému angažmá v Africe.

Je absolventkou magisterských programů Politologie – africká studia na UHK a African Studies na Dalarna University ve švédském Falunu, kam se později vrátila i v roli vyučující na půlroční stáž. Současně má za sebou řadu studijních a výzkumných stáží na africkém kontinentě.

Konkrétně v Ghaně působila bezmála rok během dvou studijních a výzkumných pobytů na University of Ghana. Nejnověji se před rokem vrátila z více jak roční výzkumné stáže v Zambii, kde působila na University of Zambia a sbírala zde data pro svůj disertační projekt, který se týká vlivu Číny na kvalitu demokracie v afrických hybridních režimech.

Jiří Shimer je vedoucím chemické sekce ve společnosti Diana Biotechnologies, v České republice.

Titul Ph.D. získal doktorát v oboru biochemie na Univerzitě Karlově. Od roku 2017 působí na Akademii věd, v Ústavu organické chemie a biochemie, kde se věnuje postdoktorandskému výzkumu. Je autorem řady významných odborných publikací.

Ve společnosti Diana Biotechnologies se zabývá syntetizováním sond a výzkumu nových léčiv.

Společnost Diana Biotechnologies byla založena v roce 2018 jako společnost Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd v Praze.

Kristina Nešporová je molekulární bioložka, vedoucí výzkumné skupiny Biologických věd v soukromé farmaceutické společnosti Contipro a.s. v podhůří Orlických hor. Titul Mgr. získala na Masarykově univerzitě v Brně v oboru Molekulární biologie a genetika.

Po dokončení magisterského studia začala pracovat na oddělení R&D v Contipru a po 3 letech se ujala vedení skupiny Fyziologie buňky, která se věnovala výzkumu v oblasti hojení ran, regenerace, glykobiologie a transportu léčiv. Díky možnosti působit i v základním výzkumu získala během působení v Contipru také titul PhD v oboru Fyziologie živočichů na Masarykově univerzitě.

Ne zcela obvyklá kombinace základního i aplikovaného výzkumu vedla k autorství řady publikací i patentů, edukační činnosti, účasti na tuzemských i evropských projektech a samozřejmě hlavně podpory vývoje nových produktů. Nyní v Contipru rozjíždí nové projekty zaměřené na využití biomateriálů a kmenových buněk v regeneraci a hojení.

Soňa Krajčovičová se specializuje v oboru organická a medicinální chemie. Na Masarykově univerzitě v Brně dokončila magisterské stadium v oboru organické chemie. Působila ve skupině doc. Kamila Parucha, kde se věnovala syntéze nových karbocyklických nukleosidových analogů. Doktorské studium absolvovala na Univerzitě Palackého v Olomouci pod vedením doc. Miroslava Sourala.

Během doktorského studia absolvovala zahraniční stáž na Georg-August Universität v německém Göttingenu ve skupině prof. Manuela Alcaraza, která byla podpořena prestižním grantem od německé agentury DAAD (Deutscher Akademischer Austauschdienst).

V roce 2021 obdržela prestižní stipendium od Nadace Experientia, díky kterému mohla vycestovat na zahraniční stáž na University of Cambridge ve Velké Británií a kde se od července letošního roku věnuje vývoji nových metod pro „sponkování“ peptidů ve skupině Prof. Davida R. Springa.